Když se vám nabídne do cesty tak dokonalé prostředí, jako jsou Mumlavské vodopády v Krkonoších u Harrachova, pak bez váhání přijímám... A to dokonce i pokud jde (pro mě osobně) o tak kontroverzní téma jako je plynutí s vodou.

Slyšte mé přiznání... říkají mi "plameňák". Vodu velmi ctím, ale ponořit se do ní pro mě znamená zatnout zuby a po milimetrech se s obrovským úsilím přemlouvat, abych do ní vlezla aspoň po kolena. Pokud je studená (což je všechno pod 25 stupňů), pak to hraničí s týráním mé osoby... Řekla jsem si, že je třeba se tímto tématem trochu začít zabývat a nějak si to zpracovat. Vím, že jedno focení to nevyřeší, přesto pokrok nastal...

Dokonale čistá voda, vodopády, kouzelně velké hladké kameny, přátelství lesa všude kolem, to vše mi pomohlo se rozhoupat a zahrát si s kamarádkou Janinkou Ja-Ga Čejkovou na nymfu z vodní říčky. Voda nebyla studená. Byla dokonale ledová. Daly jsme to... Po kolínka, ale daly.

Byla to mnohem větší zábava než jsem čekala... A těch cca 100 lidí u vodopádů, kteří nevěřícně zírali, co tam provádíme, si to nejspíš myslelo taky. Jakmile začnete prožívat svou roli, přestane vám obecenstvo překážet a jen si to užíváte.

Děkuji Janince na krásné spoludovádění a Janu Čejkovi za focení. ;-)

Máte chuť si příště zadovádět s námi?